7) Dačice

Historie

Naše stanice má již dlouholetou tradici. Věrně tu ve službě stáli manželé Marvanovi.
Až v nedávné době se do Dačic přistěhovalo několik křesťanů a ve Slavonicích uvěřilo několik klíčových lidí a sbor se výrazně rozrostl. Začíná se práce v dalších vesnicích v okolí Dačic, probíhají křty nových lidí a Bůh pokračuje v díle, které tu započal.


Vize

Naší nejbližší vizí je také osamostatnění se a hlavně zasahovat další a další lidi, rozjíždět nové služby a sloužit v městech, ve kterých žijeme, aby tak Boží jméno mohlo být oslaveno.
Nikdy se nezastavme v šíření evangelia.

Svědectví z našeho společenství

Můj život byl do devatenáctého roku jedna velká párty - alkohol, přátelé..., do práce se chodilo v hrozném stavu. Nakonec jsem v 19 letech otěhotněla, ale nechtěla jsem mít s otcem mé dcery nic společného, jelikož je to alkoholik a do této doby propije i poslední korunu. Když byly mé dceři 3 roky, tak jsem zoufale sháněla práci a bydlení.

Jednoho dne, kdy jsem byla opravdu na dně, protože padla pro mě tehdy moc důležitá akce, jsem potkala kamaráda, který mě pozval na "koncert" (páteční skupinku). Znali jsme se dlouho, tak jsem si řekla: "Proč ne?". Ale co jsem neslyšela? Písničky o Bohu? Moje reakce byla: "To snad ne! To si jako děláte srandu?" a odvedla jsem dceru domů. Zvědavost mi však nedala, tak jsem se tam vrátila a uslyšela slovo, které cele vypovídalo o tom, co právě prožívám. Začala jsem neovladatelně brečet. Řekla jsem si, že mi to nestojí za takové psychické týrání, že už vícekrát nepřijdu. Něco se asi přece jen změnilo a já přijít musela. Nedalo mi to a začala jsem církev navštěvovat pravidelně, prostě mě tam něco táhlo.

Ke konci roku se mi poštěstilo sehnat byt, ale stále jsem hledala práci. Také se u mě objevil zdravotní problém - ucpaly se mi karpální tunely (žíly v zápěstí), jezdila jsem na vyšetření do nemocnice. Došlo to tak daleko, že jsem dostala operační termín. V tu dobu se ve Slavonicích konal večer uzdravování. Napadlo mě, že nemůžu nic ztratit, když si půdu pro modlitbu. Šla jsem dopředu, ale žádná změna. Ráno jsem celá nešťastná jela do nemocnice, kde mi provedli poslední vyšetření. Když to skončilo, pan doktor se mě ptal, s jakým problémem jsem vlastně přijela. Popsala jsem mu to, ale on nic nenašel! Ještě ten den jsem jela na druhý večer uzdravování do Dačic a všechno o mém uzdravení jsem tam pověděla. Měla jsem v sobě krásný pocit, že se nedá ani popsat. Téhož večera jsem přijala Pána Ježíše do svého života a pár měsíců nato se nechala pokřtít.

V současnosti jsem začala s dětskou evangelizací v Českém Rudolci a také chodím do práce. Zároveň bojuji se závislostí na cigaretách. Je to složité, ale věřím, že to dokážu. Jsem šťastná a mám konečně pocit naplnění. Díky Bohu už netrpím ani strachem, co bude po smrti, a dokonce i moje maminka uvěřila! Bůh je úžasný.

Haleluja!

Veronika, Slavonice

History

Our church has already a long history. Family Marvan stayed in here for many years and they kept praying faithfully for the place! Thanks to the Lord few new christians have moved to the surrounding of the town quite recently and also new important people became christians and they all started a new work and the church grew up fast! There is a new work in the villages around, new people are being baptised and God continues to do what He started.

Vision

Our vision is also to be independent, but mainly to reach more and more people, start a new ministries and serve in towns, where we live, so God´s name could be glorified

We should never stop to spread the gospel!

 

Testimony

Since I was 19, My life was only one big party – alkohol, friends.. It was difficult to go to the job. And finaly I became pregnant, but I didn´t want to stay with the father of my child, because he is alkoholic and he always spend all money for an alkohol. When my daughter was 3 years old, I was desperate, I had no job and no place to live.

Once I met a friend, who invited me to a concert. I knew him for a long time so I said Why not? But I heard songs about God! My reaction was What the fuck! is he kidding? And I went home. But I was curious, so I went back and I heard the Word, which was talking exactly about what I felt in that time. I started to cry. And I said to myself, I don´t want to cry again I will never come again. But something has changed and I just had to come. And I started to visit the church more regular, something was pulling me there.

Later I had a health problem with veins in my hand. I had to go to hospital and Doctors already planed a time for operation. In this time there was a healing evening in Slavonice so I decided to go in front for a prayer. I couln´t lose anything. So I went, but nothing happened. Next day I went to hospital where they were testing me. And then the doctor came and he asked what was my problem? I told him, but he didn´t find any problem! The same day I went in the evening to the next healing meeting to Dacice and I told them everything about the healed hand. I had a nice feeling I can not describe it. The very evening I recieved Jesus into my life and few mouths later I was baptised.

Now I started a children ministry in Český Rudolec and I also have a job. I still fight with smoking, it is hard, but I believe, that I will manage to get rid of this. I´m happy and I finaly feel a real joy. Thanks to the Lord I don´t even feel a fear of what will be after death. And even my mum became christian! God is amazing.

Haleluja!

Veronika, Slavonice